Zahrádky je možno zakládati několikerým způsobem nejlepší je ten, že se na to vezme zahradník. Zahradník vám tam nasází všelijaké hůlky, proutí a košťátka, o kterých tvrdí, že jsou to javory, hlohy, bezy, vysokokmeny, polokmeny a jiné přírodní druhy; potom se ryje v hlíně, zobrací ji na ruby a zase ji uplácá, udělá ze škvár cestičky, nastrká tu a tam do země jakési zvadlé lupení, o němž prohlašuje, že to jsou pereny, naseje na příští trávník semínko, jež nazývá anglickým jílkem a psinečkem, psárkou, poháňkou a bojínkem, a potom odejde, nechávaje za sebou zahrádku hnědou a holou, jako byla dne prvého o stvoření světa, jen vám klade na srdce, abyste tu všechnu hlínu zem denně pečlivě kropili, a až vzejde tráva, abyste si nechali přivézt na cestičky písek.

Nu dobře.
( Karel Čapek - Zahradníkův rok )